Deník Sáry: Něžný Vašek ze stavebky
Vašíka jsem potkala minulý týden. Je to prvák a já si dala
předsevzetí, provést ho po Práglu. Je kouzelnej, slaďoučkej a ještě tak
moc nezkaženej. Možná jsem zase po dlouhé době našla někoho, s kým
vydržím déle než jednu dvě noci. Často si spolu píšeme dráždivé
zprávy. Odpoledne jsem měla volno, tak jsem napsala, ať
se staví…
Čekala jsem na ně v posteli v bílém prádýlku. Neptal se, a pochopil, co se po něm žádá. Začal mě hladit zadeček, bříško, boky. Najednou jsem ležela na zádech a tlačila se mu na pusu. Orálek by teda uměl dokonale. Netlačil, ale byl dostatečně důrazný, aby to bylo to prvé. Jemně olizoval můj korálek a já se jenom svíjela.
Nedalo mi to, a pustila jsem se do jeho chlouby. Pěkný, trošku vroubkatý. Kouřila jsem a rukou si pomáhala. Zarazila jsem si ho, co nejdále do krku a polka. Myslím, že se mu to moc líbilo.
Pak si mi klekl mezi nohy a začal přirážet. Drtil mi prsa, přidržoval si mě za stehno. Mohla jsem mu jenom vycházet vstříc a sténat. Byl úžasný. Šukal mě i zezadu, samou rozkoší jsem se zakousla do polštáře. Asi jsem i křičela, protože jsem se silně udělala. V kundě mi tepalo, a on nepřestával. Udělala jsem se znovu. Chtěla jsem, aby to stihnul taky, ale byl zkrátka dobrej. Nakonec mi přeci jen postříkal kačenku i bříško.
Prvák – neprvák, bude to jízda!
Vaše hříšná Sárka
